Hoď svou hůl!" Když Mojžíš viděl, jak hůl se svíjí, jako by hadem byla, otočil
se zády, však krok učinit nemohl. "Mojžíši, neboj se, poslové Boží nesmějí u Mne
strach mít,
Vlož ruku svou do záňadří a vyjmeš ji bílou, bez choroby jakékoliv." . . . A to
je jedno z devíti znamení pro Faraóna a lid jeho, a věru je to hanebníků lid.
A odmítli je, přestože duše jejich přesvědčeny byly o pravdivosti jejich, z
nespravedlnosti a pýchy. A pohleď, jaký byl konec těch, kdož šířili pohoršení.
Šalomoun pak stal se dědicem Davidovým a pravil: "Lidé, byli jsme naučeni řeči
ptactva a byli jsme zahrnuti věcí všech hojností. A věru je toto zjevné
dobrodiní!"
a když došli do údolí mravenců, zvolal jeden mravenec: "Mravenci, uchylte se do
obydlí svých, aby vás nerozšlapal Šalomoun se svými vojsky, aniž to
zpozorovali!"
I usmál se Šalomoun řeči jejich a řekl: "Pane můj, vnukni mi, abych Ti poděkoval
za dobrodiní Tvé, jímž zahrnuls mne i rodiče mé! Dej, ať pro Tvé zalíbení konám
zbožné skutky, a uveď mne ze Svého milosrdenství mezi bezúhonné služebníky Své!"
a shledal jsem, že ona i lid její se slunci místo Bohu klaní; Satan pak okrášlil
pro ně jejich počínání a svedl je z cesty pravé, takže nejsou vedeni správně
Když přišli k Šalomounovi, řekl jim: "Chcete snad rozmnožit mé bohatství? Však
to, co mi Bůh uštědřil, je mnohem lepší než to, co dal vám! A přesto se z darů
svých radujete velice.
Pak řekl ten, u něhož bylo vědění z Písma: "Já, já ti jej přinesu, dříve než
pohled tvůj se k tobě vrátí!" A když uviděl Šalomoun trůn postavený před sebou,
pravil: "Toto pochází z laskavosti Pána mého, aby mne vyzkoušel, jsem-li vděčný
či nevděčný. Ten, kdo je vděčný, je jím pro vlastní duši svou, však ten, kdo
nevděčný je a Pán můj soběstačný je i štědrý!"
Když dostavila se, tu bylo jí řečeno: "Je toto trůn tvůj?" Odpověděla: "Jako by
to byl on. A dostalo se nám již dříve vědění a byli jsme do vůle Boží
odevzdáni."
A bylo jí řečeno: "Vstup do paláce!" A když jej spatřila, domnívala se, že je to
plocha vodní, a vykasala si oděv až k lýtkům svým. I řekl Šalomoun: "To je jen
palác křišťálem vydlážděný." Zvolala: "Pane můj, sama sobě jsem ukřivdila, avšak
nyní se odevzdávám spolu se Šalomounem do vůle Boha, Pána lidstva veškerého."
A poslali jsme již kdysi k Thamúdovcům bratra jejich Sáliha, aby jim řekl:
"Uctívejte Boha!" A hle, tehdy rozdělili se na skupiny dvě, jež spolu byly
rozhádány.
Odpověděli: "Ve věštbě ptáků jsme viděli špatné znamení o tobě a těch, kdož s
tebou jsou." Řekl Sálih: "Pták osudu vašeho je u Boha; a vy jste lid, jenž
zkouškám vystaven má být."
I pravili: "Přísahejme si vzájemně při Bohu, že v noci napadneme jej i jeho
rodinu! A potom řekneme jeho mstiteli: Svědky záhuby jeho rodiny jsme nebyli a
my vskutku jsme pravdomluvní."
Ten, jenž stvořil nebesa i zemi a seslal vám z nebe vodu, z níž dali jsme vyrůst
nádhery plným zahradám, v nichž vy sami byste nemohli dát vyrůst stromům - je
ten božstvem nějakým vedle Boha? A přece jsou lidé, kteří Mu rovné dávají!
Ten, jenž zemi pevnou učinil a středem jejím řekám téci dal a pevně zakotvené na
ní vztyčil a přehradu mezi dvěma moři postavil - je ten božstvem nějakým vedle
Boha? A přece většina z nich o tom nic neví!
Ten, jenž utištěného vyslyší, když k Němu se modlí, jenž zlo odstraňuje a činí z
vás dědice na zemi - je ten božstvem nějakým vedle Boha? Jak málo dbáte na
připomenutí!
Ten, jenž vede vás v temnotách země a moře a vysílá vítr jako předzvěst příchodu
milosrdenství Svého - je ten božstvem nějakým vedle Boha? Oč vznešenější je Bůh
než to, co k Němu přidružují!
Ten, jenž počátek dává stvoření a potom to opakuje a jenž vám z nebe i země
obživu uštědřuje - je ten božstvem nějakým vedle Boha? Rci: Ukažte důkazy své,
jste-li pravdomluvní!"
A v den, kdy zatroubeno bude na pozoun a hrůza pojme ty, kdož na nebesích jsou i
na zemi, kromě těch, které Bůh bude chtít - tehdy k Němu všichni přijdou v
ponížení
a uvidíš hory, jež za nehybné jsi pokládal, pohybovat se mračen pohybem - dílo
to Boha, jenž věc každou učinil dokonalou a jenž o všem, co konáte, dobře je
zpraven.
Rci: "Bylo mi nařízeno pouze, abych uctíval Pána tohoto města, jež On posvátným
prohlásil a Jemu věci všechny náleží! A bylo mi rozkázáno, abych byl do vůle
Jeho odevzdaný
a abych Korán sděloval." A kdo veden je po cestě správné, ten veden je ve
prospěch duše své; tomu pak, kdo bloudí, řekni: "Já jsem jen z varovatelů
jedním!"