A takto si tě Pán tvůj vyvolí a záhady tě vykládat naučí a tak přízeň svou vůči
tobě i rodu Jakubovu završí, stejně jako již dříve ji dovršil vůči tvým dvěma
předkům, Abrahamovi a Izákovi. Pán tvůj věru vševědoucí je i moudrý."
Hle, řekli bratři jeho: "Josef a bratr jeho jsou věru otci našemu milejší než
my, ačkoliv jedno příbuzenstvo jsme - a otec náš je věru v bludu zjevném.
A když s ním odešli a domlouvali se, že vhodí jej do hlubin studně, vnukli jsme
mu: "Ty zpravíš je o tomto činu jejich ve chvíli, kdy nebudou tušit, oč jde."
a řekli: "Otče náš, odešli jsme, abychom závodili v běhu a nechali jsme Josefa u
věcí našich a sežral jej vlk. Ale ty nám neuvěříš, i kdybychom hovořili pravdu."
A předložili jeho košili, na níž byla krev falešná; i zvolal otec jejich: "Ó
nikoliv, to duše vaše vás svedly ve věci té, leč trpělivost je překrásná a u
Boha je třeba hledat útěchu před tím, co mi namlouváte."
A přišli cestující a poslali muže svého, aby načerpal vody; když pak vhodil měch
svůj do studny, vykřikl: "Dobrá zpráva! Tady je nějaký hoch!" A vzali jej do
zajetí jako zboží a Bůh dobře věděl, co dělají.
A pravil ten Egypťan, který jej koupil, manželce své: "Ucti jej slušným
ubytováním, možná že nám bude užitečný anebo jej za vlastního syna přijmeme."
Takto jsme usadili Josefa v zemi té, abychom jej naučili záhady vykládat. Tak
Bůh vítězně dovršuje dílo Své, ale většina lidí to neví.
A snažila se jej ta, v jejímž domě byl, svést a zavřela dveře všechny a řekla
mu: "Pojď sem!" I zvolal Josef: "Bůh mě chraniž!, On je mým Pánem a uštědřil mi
překrásný pobyt. Vždyť hříšníci věru nebudou blaženi!"
A byla by podlehla vášni své a i on byl by podlehl, kdyby byl neviděl důkaz od
Pána svého. A takto jsme od něho odvrátili špatnost a smilstvo, neboť on patřil
k Našim služebníkům upřímným.
A oba běželi jako o závod ke dveřím a roztrhla košili jeho na zádech; u dveří
pak potkali jejího manžela, i vykřikla: "Jak odměněn má být ten, jenž chtěl se
dopustit špatného na rodině tvé, ne-li vězením či trestem bolestným?"
I zvolal Josef: "To ona mne sváděla." A dosvědčil pak svědek z rodiny její:
"Je-li košile roztržena vpředu, tedy ona pravdu dí a on ze lhářů je jedním.
Když uslyšela jejich pomluvy lstivé, poslala k nim a připravila pro ně pomeranče
a každé z nich pak dala nůž. Pak zvolala: "Vejdi k nim, Josefe!" A když jej
spatřily, nadchly se jím tak, že až ruce své si pořezaly a vykřikly: "Chraň nás
Bůh; to smrtelník věru nemůže být ani, to anděl jest vznešený!"
Pravila: "Toto je ten, kvůli němuž jste mne hanily. Vskutku jsem jej sváděla,
avšak on svodům odolal. Jestliže však nyní nesplní to, co poručím, bude věru
uvězněn a stane se opovrženým."
I zvolal Josef: "Pane můj, vězení je mi milejší než to, k čemu mne
vyzývají.Jestliže ode mne neodvrátíš úklady jejich, zatoužím po nich a z
nerozumných budu jedním."
A spolu s ním přišli do vězení dva mladící a jeden z nich prohlásil: "Viděl jsem
se ve snu, jak víno vytlačuji." A druhý pravil: "Viděl jsem se ve snu, jak nesu
na hlavě chleby, z nichž klovou ptáci. Sděl nám, Josefe, výklad toho, neb
vidíme, že patříš mezi lidi dobro konající."
I odpověděl: "Předtím než dostanete stravu, jež vám je dávána, sdělím vám výklad
toho, dříve než ony sny se uskuteční.A toto je to, čemu mne naučil Pán můj,a
opustil jsem náboženství lidí, kteří v Boha nevěří a život posmrtný popírají.
Pak následoval jsem náboženství předků svých, Abrahama, Izáka a Jakuba. A nehodí
se pro nás, abychom cokoliv k Bohu přidružovali a v tom milost Boží je k nám i
lidem, však mnozí lidé jsou nevděční.
Ti, které uctíváte vedle Něho, nejsou leč jména, jež dali jste jim vy i otcové
vaši, a Bůh ohledně nich neseslal žádné zplnomocnění. Rozhodnutí náleží jedině
Bohu a On poručil, abyste neuctívali nikoho kromě Něho. A to je náboženství
neměnné, však většina lidí to neví.
Přátelé moji vězeňští,jeden z vás bude napájet pána svého vínem,a pokud o
druhého jde, ten bude ukřižován a ptáci mu budou klovat do hlavy. A rozhodnuta
je již věc, o níž jste žádali dobrozdání."
A řekl tomu, o němž se domníval, že bude zachráněn: "Zmiň se o mně pánu svému!"
Však satan způsobil,že zapomněl vzpomenout Pána svého, a Josef zůstal několik
let ve vězení.
Pravil král: "Viděl jsem ve snu sedm tučných krav, jež požíralo sedm krav
hubených; a viděl jsem sedm zelených klasů a sedm klasů uschlých. Velmožové,
vyložte mi sen můj, jste-li výkladu snů schopni."
"Josefe spravedlivý, vylož nám sen o sedmi kravách tučných, jež budou sežrány
sedmi kravami hubenými, a sen o sedmi klasech zelených a sedmi klasech uschlých!
Možná, že k lidem se vrátím a možná že vědět budou."
A poručil král: "Přiveďte ho!" Když přišel posel k Josefovi, řekl mu tento:
"Vrať se k pánu svému a zeptej se ho, jaké byly záměry těch žen, jež ruce si
pořezaly. Pán můj o úkladech jejich dobře ví."
Král pak otázal se těch žen: "Jaké byly vaše úmysly, když Josefa jste sváděly?"
Odpověděly: "Chraň nás Bůh, my nic špatného o něm nevíme." A žena velmožova
řekla: "Nyní pravda jasně vystoupila, byla jsem to já, která jej sváděla, a on
věru mezi pravdomluvné patří."
Netvrdím, že duše má je nevinná, vždyť věru duše neustále nabádá ke špatnostem,
pokud se Pán můj neslituje - a Pán můj věru je odpouštějící, slitovný."
I pravil král: "Přiveďte mi jej, já hodlám si jej pro sebe podržet!" A když s
ním promluvil, prohlásil: "Ode dneška budeš mít u nás postavení vysoké i
důvěru."
A takto jsme upevnili Josefovo postavení v zemi té a mohl se usadit, kdekoli se
mu zachtělo. A my zahrnujeme milosrdenstvím Svým, koho chceme, a nedovolíme, aby
se ztratila odměna těm, kdož dobro konají.
A když je zaopatřil zásobami jejich, pravil: "Přiveďte mi jednoho bratra svého
od otce vašeho. Což nevidíte, že dávám míry spravedlivé a že nejlepší poskytuji
pohoštění?
A když vrátili se k otci svému, řekli mu: "Otče náš, byla nám odmítnuta míra
obilí. Pošli s námi bratra našeho, abychom dostali míru, my na něj dobrý pozor
dáme."
Když otevřeli svá zavazadla a shledali, že zboží jejich jim bylo navráceno,
zvolali: "Otče náš, co více si přát? Toto naše zboží bylo nám vráceno a my
zásobíme rodinu svou; ochráníme bratra svého a dostaneme o náklad jednoho
velblouda navíc a to bude náklad snadný."
Pravil otec jejich: "Nepošlu jej s vámi, pokud se mi nezavážete úmluvou před
Bohem, že mi jej nazpět přivedete, leda budete-li něčím obklopeni." A když se mu
zavázali úmluvou, pravil: "Bůh je toho, co jsme řekli, ručitelem."
A dodal: "Synové moji, nevcházejte do města jedinou branou, nýbrž vejděte
branami různými; já nemohu vám v ničem pomoci proti Bohu, neboť rozhodnutí je
věru jen u Boha. Na Něj se spoléhám a nechť na Něj se spoléhají všichni, kdož se
spoléhají."
A když vešli do města tak, jak jim to poručil otec jejich, nepomohlo jim to
nikterak proti Bohu. A bylo to jen přání v duši Jakubově, jež vyplnil. A byl on
věru pln vědění, neboť jsme jej tomu naučili; avšak většina lidí nemá žádné
vědění.
A začal prohledávat vaky jejich dříve, než vak bratra svého, až nakonec vytáhl
pohár z vaku bratra svého. A takto jsme vnukli Josefovi lest, neboť nemohl
podržet bratra svého podle zákona královského, leda by tak Bůh chtěl. My
obdařujeme různými stupni, koho chceme, a nad každým, kdo vědění ovládá, je
vševědoucí.
A řekli Josefovi bratři: "Jestliže kradl, tedy již jeden z jeho bratří kradl
před ním." Josef pak skryl myšlenky své v duši a nedal jim nic najevo, nýbrž
řekl: "Jste ve velmi zlém postavení a Bůh zná nejlépe, co vypovídáte."
A když se v něm zklamali, radili se tajně a nejstarší z nich řekl: "Což nevíte,
že otec náš zavázal nás úmluvou před Bohem a že jsme se již předtím dopustili
nespravedlnosti vůči Josefovi? Neopustím tuto zemi, dokud mi to otec můj
nedovolí nebo dokud nerozhodne Bůh v můj prospěch - a On nejlepší je rozhodčí.
I pravil Jakub: "Ó nikoliv, to duše vaše vás svedly ve věci té - leč trpělivost
je překrásná a snad Bůh mi je navrátí všechny, vždyť On vševědoucí je i moudrý."
Synové moji, jděte a pátrejte po Josefovi a bratru jeho! A neztrácejte naději v
laskavost Boží, vždyť jen lidé nevěřící ztrácejí naději v laskavost Boží!"
Když pak přišli k Josefovi, pravili: "Ó mocný, přišlo na nás a rodinu naši
neštěstí. Přinesli jsme zboží bezvýznamné hodnoty, dej nám plnou míru obilí a
ukaž se vůči nám štědrý, vždyť Bůh věru odměňuje ty, kdož jsou štědří."
Pravili: "Jsi vskutku Josef?" Odpověděl: "Ano, já jsem Josef a toto je můj
bratr. Bůh nás zahrnul milostí svou a věru ten, kdo je trpělivý a bohabojný. . .
a Bůh věru nedopustí, aby ztratila se odměna těch, kdož dobro konají."
A když přišel posel se zvěstí radostnou a vložil mu košili na tvář, stal se
Jakub opět vidoucím a řekl: "Což neřekl jsem vám, že vím od Boha to, co vy
nevíte?"
A uvedl rodiče své na trůn, zatímco ostatní se mu klaněli padajíce na tváře. Pak
pravil: "Otče můj, toto zde je výklad mého snu dávného a Pán můj jej uskutečnil.
A byl vůči mně dobrotivý, když mne vyvedl z vězení a přivedl vás z pouště poté,
co satan způsobil roztržku mezi mnou a bratry mými. Pán můj je věru obratný v
tom, co chce, a On vševědoucí je i moudrý.
Pane můj, Tys mne obdařil částí moci královské a naučils mne výkladu záhad;
tvůrce nebes a země, Tys mým ochráncem na tomto i onom světě, povolej mne k Sobě
oddaného do vůle Tvé a připoj mne k bezúhonným!"
A také před tebou jsme vyslali pouze lidi z obyvatel měst, jimž dostalo se
vnuknutí. Což nechodili po zemi, aby viděli, jaký byl konec těch, kdož před nimi
byli? Však příbytek v životě budoucím je lepší pro ty, kdož bohabojní byli. Což
k rozumu nepřijdete?
A když si pak poslové zoufali a již se domnívali, že za lháře jsou
pokládáni,přišla k nim Naše pomoc vítězná. A byl zachráněn ten, koho jsme
chtěli, však nelze odvrátit přísnost Naši od lidu hříšného.
A v příbězích jejich je věru mnoho příkladů pro ty, kdož rozumem jsou obdařeni.
A není to příběh vymyšlený, nýbrž potvrzení toho, co již předcházelo, a podrobné
vysvětlení všeho, správné vedení i milosrdenství pro lid věřící.